Proč jsem změnila životní styl?

Jak to všechno začalo

     Nikdy jsem nějak zvlášť neřešila, jak vypadám, jak jím, prostě jsem to nechala plynout a v podstatě jedla to, co se naskytlo, a nic nedělala. Neustále jsem se cpala čokoládou, sladkými  věcmi, omáčkami, řízky, pečené žebra, kolena, chipsy, popcorn, sladké limonády, tučné sýry, rohlíky, uzeniny, no co vám budu povídat, cpala jsem do sebe veškerou nezdravou stravu. Pohyb obtěžoval, ono se s nadváhou blbě něco dělá. Nějakou dobu se to neprojevovalo jinak, než "pouze" tu nadváhou. Ale pak přišla doba různých podivných zdravotních problémů, nevolností, pocitů na zvracení, těžkosti, které nikdo nedokázal pořádně identifikovat. A tak jsem si oběhla kolečko různých lékařů. 

     1.1.2013 - Prvním bodem změny, byla návštěva kardiologa, kde mě výsledky nemile překvapily. Otřepaná fráze, že život máme jen jeden, zde byla na místě. Člověk si uvědomí, že je načase s tím něco dělat. Však ono samo tělo si o to řeklo. Koupila jsem si tedy permanentku do fitka a začala se hýbat. Tam jsem vyslechla pár rad od odbornic přes výživu a cvičení, a další informace jsem čerpala i internetu. 

     20.3.2013 - Zde se objevuje můj druhý zlomový bod. Našla jsem americkou trenérku Jillian Michaels, která mi asi změnila život. Druhý bod změny, kdoví, zda bych něco se sebou dělala, kdyby se mě ona a její cvičení tolik nezalíbilo. Začala jsem cvičit její programy a dál jsem četla mraky informací o jídle a začala se podle těchto informací řídit. Dobrá věc, kterou jsem začala používat, jsou kaloricketabulky.cz, které mi pomohly poznat hodnoty jídla (a že jsem se divila po zadání svých původních nezdravých jídel). Změna jídelníčku z (omlouvám se) hnusu na zdravou stravu, světe div se, vedla k tomu, že mi přestalo bývat zle, těžko, nějak se ty problémy rozplynuly či co. Že by na tom vážně něco bylo? Nečekaně ano. Stejně tak fyzická kondice se začala stáčet jiným směrem. Člověk nefuní, nehýká a po doběhnutí šaliny se necítí, jako kdyby běžel maraton. Tento pocit se mi zalíbil, a co víc, ukázaly se i SVALY. Ty jsem viděla maximálně na obrázku. Ona celá změna životního stylu, je složitý proces, který do sebe jakýmsi způsobem zapadá.

       Nepoužívám a nemám ráda výraz dieta. "Ty držíš nějakou dietu", ne nedržím dietu, "pouze" jím zdravě. Pojem dieta ve mě evokuje něco krátkodobého, efektního (možná) na okamžik, ale trvale neudržitelného. Člověk přece nechce být zdravý a hubený na měsíc, ale na celý život. "Ty si odpíráš dobrý jídlo", a kdo říká, že jím nedobrý jídlo?  Pokud bych trpěla nezvladatelnými chutěmi, tak by to možná odpírání bylo, ale asi když to tělo má dostatek živin, co potřebuje, nemá prosto mít ty chutě. Nemám na ty nezdravé věci vůbec chuť, ba naopak, v některých případech pociťuji spíš až odpor, a to jsem dřív prostě tyto potraviny jedla. Netřeba tedy držet nesmyslné diety, které vážně k ničemu nejsou, ba naopak, člověk si to tělo zhuntuje ještě víc. Stačí si pročíst pár článků o výživě, případně zajít za dobrým výživovým poradcem a zjistit, co která potravina v těle udělá, k čemu bude tělu dobrá a co tělo vlastně vůbec nepotřebuje.  
       
      Uznávám, a říká mi to i pár lidí, že to beru až moc striktně (rozdělení bílkovin, sacharidů a tuků), zkusím na tom zapracovat, zde mám velké mezery, ale doufám, že správní lidé mě vše pořádně naučí. Možná beru striktně i výroky typu: "když je to malý kousek, můžeš si vzít cokoli". Nikomu to neberu, ať si kousek vezme, ale já to prostě neudělám. Asi už mám takový malý psychický blok, že mě hlava fakt nedovolí, si ten malý kousek čokolády vzít, nehledě na to, že nemám chuť na sladké věci. Domnívám se, že právě toto ujídání typu "malý kousek něčeho nezdravého můžu", vede k tomu, že pak někdo napíše: "Já nehubnu, jak je to možný, co dělám špatně". Ochutnám jednou, ochutnám podruhé, ochutnám potřetí...Tohle je ale prosím určeno pro lidi s nadváhou, co se snaží o hubnutí. Pak už je to zas o něčem jiném.

       Nikdo by se neměl do cvičení a nějaké změny životního stylu nutit. Pokud se bude člověk nutit, dělat něco nerad, nebude to mít efekt. Kolikrát jsem zkoušela diety, cvičit, a nikam to nikdy nevedlo. Jak se říká: "všechno chce svůj čas", asi na tom něco bude. 

       Podle mě je také důležité nalézt tu správnou motivaci. Řeknete si: "zhubnu do plavek", to je super, ale když plavky zavřu do šuplíku, tak můžu přibrat? Spíš "zhubnu napořád". Mojí motivací bylo a je moje zdraví, a to by mělo asi být motivací (nebo alespoň jednou z několika jiných motivací) každého, kdo začne uvažovat o změně životního stylu z nezdravého a sedavého na zdravý a aktivní. Ano, jsou lidé, kterým to jde snadno, kteří hubnout bez sportu, kterým stačí trošku předělat jídelníček. Já bohužel k těmto lidem nepatřím. Jde mi to pomalu a složitěji. Nejsme všichni jako přes kopírák a musíme brát v potaz vlastní tělo a metabolismus a nesrovnávat se s někým, komu to jde třeba rychleji. Ona nakonec ta celá skládačka do sebe zapadne. Motivace->odhodlání->zdravý jídelníček->cvičení->proces změny->zdraví->udržitelný pokrok. 

       Možná se vám pak stane to, co mě. Začnete to chtít hrozně moc, budete vidět, že to funguje, nastoupíte do vlaku, zavřete ty dveře a už  z něj nevystoupíte. Cíl cesty mého vlaku je v nedohlednu. Proč? Protože doufám, že tato změna bude trvalá a dlouhodobá. 
  

6 komentářů:

Žanet Ondruchová řekl(a)...

Jsi skvělá :) Naprosto tě obdrivuji, jak jsi to všechno zvládla.

Petra Sobková řekl(a)...

Super článek!!! Souhlasím ve všem!!! Taky si nedám kousínek, taky si nedám skleničku... Proč? Protože nechci!!! Lidi to sice nechápou, ale dělám to pro sebe a pro ně!!! A nedělám to na měsíc nebo do léta musím být fit, člověk si v tom musí najít zalíbení a pak se to stane jeho koníčkem! Zdravý životní styl come on!! :)

Anonymní řekl(a)...

Díky za parádní článek, jako by mi mluvil z duše...můj vlak se rozjíždí a věřím, že dojede do tíženého cíle :-)

Anonymní řekl(a)...

Děkuji za tento článek, je super, jako kdyby jste psala o mě. V práci mi říkají, ty držíš vlastně tu dietu, nedržím žádnou dietu jen se snažím jíst zdravě. Ty manželovi nedovolíš jíst to a to, proč bych dospělému člověku něco zakazovala, sám ví co chce jíst. Prostě jsou někteří, co tohle nepochopí. Jsem ráda, že nás je víc, co se snažíme bý zdraví.

Anonymní řekl(a)...

Máš taky můj obdiv... a suprově si tendle článek napsala ;-) hodně štěstí a a´t se ti jen daří !!

Anonymní řekl(a)...

Ahoj, fakt gratuluji k velkému úspěchu. Snad se mi taky zadaří.
Omezila jsem kdysi cukry (fakt totálně bez přímých cukrů, pouze omezeně v ovoci), protože jsem měla těhotenskou cukrovku, váha šla dolů a cítila jsem se skvěle. Od té doby cca 2,5 roku jsem nabrala 16 kg!!!! To víš únavu a probdělé noci zajídám čokoládou,.... a jinýma pro tebe hnusama. Do ničeho se nevejdu, ač mám skříně přeplněné. Musím začít rychle něco dělat, drž mi palce a ať se ti daří. Fakt tě obdivuju, jak máš pevnou vůli i svaly :-)))